Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miluju svou prodavačku :)

23. 01. 2011 8:20:00
Nákupy nesnáším. Já vím, už jsem psal, nic nového. Ale jsou věci, které prostě než osobním nákupem v kamenném obchodě neumím jinak.

Roky kanoistiky na základní škole se postaraly o ne zcela konfekční velikost hrudníku a šíři ramen. Fakt, nekecám, ramena mám přes celá záda ;)

Roky gymnastiky na škole průmyslové se postaraly o další nárůst objemu především paží a nohou. Trička i džany letěly upnuté, neřešil jsem problémy ;)

Roky rekreačního posilování a aikida na škole vysoké i dlouho po ní měly vliv dále hlavně na ramena a stehna, a já tak navždy ztratil možnost zajít do obchodu a koupit si sako i kalhoty v jedné velikosti ;)

A když si k tomu s upřímností sobě vlastní přiznám, že poslední roky nicnedělání a stále stejného přísunu energie se postaraly o nárůst břicha, prdele a slušného okrasného tukového prstence, nákupy některých druhů oděvů jsou evildentně takovou malou ledvinovou kolikou ;)

Nemluvím o zimní sportovní nebo army bundě, o fitnes oblečení značek zabývajících se hlavně tímto stylem, tam je vše jasné a velikost XL – XXL je pro mne vždy dobře padnoucí. Problém nastává v obchodech s oděvy skoro masové rozšířených, kde díky svým ramenům, pokud se náhodou dostanu přes paže do jejich košil nebo bund velikosti hrdě zvané XXL, skončím na závěr stejně v oděvu ála svěrací kazajka a jsem si jistý, že pokud bych hodně zabral a lokty svých paží spojil v pozici před svým hrudníkem, ozvalo by se mohutné zapraskání a povolila by většina švů nebo přímo látka na zádech.

Bohužel, z pohledu těchto oděvních řetězců, co by zákazník, nacházím se někde mezi hrošíkem liberijským a hrochem obojživelným.

U kalhot pak problém skloubit objem stehen s pasem a pokusit se v běžné konfekci zakoupit něco, co mi padne, přerostlo v noční můru.

Vlastně jsem až tak moc vůbec nic nepotřeboval a přesto jsem do toho obchodu na čáře vlezl. Navíc to byla menší pobočka jednoho z těch řetězců, kde já nakoupil maximálně tak ponožky nebo kravatu. Možná jsem se nechal nalákat na posezonní slevy letního zboží? Dvacet minut do zavíračky, dvě mladší koce se pohybovaly po prostoru, jen o něco starší kocór stál za pokladnou. Nudila se děvčata, nudila a tak jsem si řekl, že jim od nudy vypomůžu... prací, samozřejmě. Z reproduktorů v podhledu se linul docela hlasitý hip hop.

Vybral jsem si dvě letní polokošile velikost XXL a dvoje kapsáče dle jejich přepočtových velikostních tabulek také maximálních rozměrů a vydal se s věcmi do zkušební kabinky. Od kapsáčů jsem si sliboval široká stehna, tak jen pas aby byl dobrej, košile jsem odhadl na hraně svých možností, čteme na hraně své hrany ;) Na druhou stranu cena po slevě a šance nakoupit v prázdném obchodě, tedy milém a nestresujícím prostředí a zabezpečit svou maličkost na příští sezonu něčím neonošeným, byla docela lákavá, proč to nepřiznat?

Venku v téhle době oskar ještě mohutně rumploval. V prodejně sice jela klimatizace, ale prostorná kabinka k převlékání působila stejně nevzdušně jako kabinka v malé sauně.

Zvolil jsem strategii zkoušení stylem „hrr na ně“. Přeloženo, během chvilky jsem stál jen v trenclích a ponožkách a chtěl jsem vyzkoušet kalhoty i košili v kombinaci. Hodil jsem tedy, sláva, přes paže to šlo, na sebe nezapnutou košili a začal se soukat do nohavice kalhot. Začínalo mi být jasné, že jsem šířku kalhot ve stehnech přecenil, přesto jsem pokračoval.

„Můžu Vám nějak pomoct, pane?“

Málem jsem nadskočil, jak jsem lekl. Ty jo, drzoun jedna prodejná prodavačná, klidně si malinko odhrnula závěs a strčila do něj sympatický ksichtík. Byl jsem starší maximálně tak o deset let, ale její Vykání a oslovení „pane“, mě iritovalo. A nejhorší na tom bylo, že kdyby to takhle cítila, asi by sem drze nenakukovala hlavou, hádě!

„Jasně, pohni zadkem, vojérko, a přines mi větší velikost kalhot, tyhlecty nejsou pro chlapy, ale pro kluky!“

„Neke, fakt je přes stehna nenatáhneš?!“

Vida, asi mne chtěla tím vykacím úvodem jen popíchnout.

„No, vono se to všechno stejně šije v někde Indii a tam pořádné chlapy, při těch hrstech rýže denně místo stravy, neznají. Co ta košile, ukaž?“

Absolutně házela bobek na jakékoliv skrupule, vlezla za mnou do kabinky, zatáhla lépe závěs a zkusila mi zapnout košili. Podle předpokladů. Šlo to, ale asi bych ani moc nemusel hýbat rukama, stačilo by se nadechnout a něco by... nevydrželo. V duchu jsem se rozloučil s možností levného doplnění šatníku.

Rozepnula mi košili a svlékala mi ji tak, že se dlaněmi třela o hruď, pak je nechala položené na ramenech.

„Téda, dobrý, můj kluk je v ramenech takovej štírek, měl bys mu poradit, jak se to dělá!“

Nešlo nesmečovat!

„Tvůj kluk neví, jak se TO dělá?“ Dlaní jsem si jemně přitáhl její obličej do těsné blízkosti svého. Nesundala ruce z mých ramen, chvilku se mi dívala přímo do očí, pak ty své zavřela a políbila mne. Vzpomněl jsem si na možnou přítomnost kamer proti zlodějům a přímo se viděl někde na monitoru. Košile rozepnutá nahrnutá na ramenech, kalhoty v půli stehen, na trenkách nezamaskovatelný důkaz vzrušení... přisátý k ústům prodavačky.

„Hanesó! Hihihi, co tady děláš??? Tedy vlastně... co to tady děláte???“ další vysmátej smajlík čučel do kabinky. Ty vole, to snad není obchod, ale maskované píp šou?!

„Sem si mohla myslet, Hanino, že sa budeš chtít ulejvat! Já sa chcu taky kamošit, víme?! Rozhodně lepší činnost, než sama vytírat podlahu!!“

Kouknul jsem na hodinky. Dobrý, skoro deset minut po zavíračce. Zejtra bude ochranka uchcávat u záznamů. Polonahý zákazník, zamčený obchod, prodavačky místo základního úklidu dovádějí se zákazníkem ve zkoušecí kabince. A v kabince začínalo být těsno. Myslím, že ten poslední kocór od pokladny by se sem už nevešel!

„Tak Hanino, co to tady provádíš s tím důchodcem?“

Zalapal jsem po dechu. Na druhou stranu, tomuhle žabci bylo sotva něco přes dvacet, já se sakra z blízka koukal na čtvrtý křížek. Smutně jsem popotáhl nosem. Jenže útok na mé sebevědomí pokračoval!

„Ramena, dobrý. Ruce, hm. Ale ale ale, ty jdeš do bazénu, že si navlíknul nafukovací kruh?“ A proč si ho při zkoušení kalhot nesundáš, he?“

Na ten umlčovací polibek jsem se hodně soustředil. Dal jsem si záležet a její pokus se ode mne odtáhnout, pokud byl míněný vážně, ztroskotal v samém začátku. Když jsem ji nechal popadnout dech, ozvalo se jen:

„Huustýýý!“

A vzápětí:

„Haninó, dobře žes dala kopačky tomu máničkovi , tenhle plešoun je sice decentně vopotřebovanej, ale... že mi ho půjčíš na víkend na zlepšení techniky, prooosííím?“

Hanina se jen křenila a vůbec jí nenapadlo své kamošce vysvětlovat, že mne zná jen o pár minut déle, než ona. Mě se konečně povedlo vysoukat se kalhot, které mi neříkaly „pane“ a nasoukat se do těch, ve kterých jsem, za plného pohodlí, přišel. Zapnul jsem si knoflík v pase a o to více byl zřetelné mé z poklopce trenky napínající vzrušení. Než jsem stačil reagovat, dívčí dlaň Haniny to vyboulení uchopila a jemným tlakem zasunula do poklopce, přidržela a opatrně tahem jezdce uvěznila za zipem.

„Lásko, přeci mi tě tady nebudou okukovat! Dost na tom, že se tady líbáš s mojí kamoškou, bez dovolení a ještě v mé přítomnosti!“

Tentokrát jsem po dechu, nekecám, lapal já.

Když jsem rozhrnul závěs, poslední přítomný živočich v obchodě, dříve se nacházející za pokladnou, nyní u stojanu s tričky tak tři metry ode mne, zařval úlekem jako tygr bengálský po setkání s Českým lvem ;)

Rychlostí lasičky s jezevčíkem za zadkem jsem se kolem ní prosmeknul a klíčkem, který byl naštěstí zevnitř v zámku dveří, osvobodil svoje tělo od prodejny s hříchy.

Když jsem se doma převlékal do něčeho pohodlnějšího, z kapsy džan mi vypadla vizitka s názvem a adresou prodejní pobočky, na druhé straně bylo rukou připsané mobilní číslo a jméno...Hanina ;)

Můj vztah s prodavačkou ovšem vztah k nákupům rozhodně nevylepšil!

Autor: Karel Boháček | neděle 23.1.2011 8:20 | karma článku: 16.37 | přečteno: 1581x

Další články blogera

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 2. Jak často si chlapi navzájem poměřují penisy?

Odpověď na tuhle otázku je opět poměrně jednoduchá, i když nutno přiznat, že přímočarost dotazu je zdánlivě zavádějící.

20.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 27.03 | Přečteno: 1986 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 1. Vyspat se s chlapem na prvním rande ... nebo ne?

Netroufám si tvrdit, zda to ženy doopravdy tak často řeší či nikoliv. Nicméně mediálně se zdá, že v rámci hledání vztahu je to často diskutovaný problém.

13.9.2017 v 13:13 | Karma článku: 31.44 | Přečteno: 4275 | Diskuse

Karel Boháček

Za dobrodružstvím ostrova Marathonisi

Proslulý řecký ostrůvek Marathonisi v Jónském moři je známý i pod názvem Želví ostrov. Jednak pro svůj tvar, druhak si tady kolem jeho břehů můžete i užít pozorování vzácných želv karet.

11.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 366 | Diskuse

Karel Boháček

Plavba kolem řeckého ostrova Zakynthos

Zakynthos (anglicky nebo italsky Zante) je ostrov v západní části Řecka. Nachází se v Jónském moři v kraji Jónské ostrovy. Rozloha 410 km2 a délka pobřeží 123 km z něj činí třetí největší ostrov v tomto kraji.

1.9.2017 v 8:25 | Karma článku: 23.50 | Přečteno: 927 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Bůh je Láska a Láska je Bůh

Bůh! Říkali, že trestá. Že nemá slitování. "Boj se, když nečiníš dle Jeho vůle." Děsil mě. Šokoval lačností po krvi nepřátel. Ale byl to správný výklad? Je Bůh skutečně krvechtivý a nemilosrdný?

24.9.2017 v 20:50 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 176 | Diskuse

Štěpánka Semecká

Píseň o byrokracii

Další nedělní večer vám netradičně zpříjemním svým krátkým básnickým zamyšlením o tom, jak je to vlastně v té společnosti úředníků s rovností a svorností.

24.9.2017 v 20:23 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 135 | Diskuse

Libuse Palkova

Blondýnky

Blondýnky jsou častým terčem vtipů a středem pozornosti, ať právem či neprávem. V následujícím seznamu knih, nemůžeme proto vynechat nic z toho, co se traduje o mýtu krásné, povrchní a naivní svůdnice.

24.9.2017 v 20:16 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 309 | Diskuse

Kateřina Horáková

Detoxikace zvenku

Další ze skvělých tianďáckých věcí, které jsem vyzkoušela, jsou detoxikační bylinné náplasti. Při svém zhýralém způsobu života jsem se rozhodla pro očistu...

24.9.2017 v 19:09 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 210 | Diskuse

Martina Studzinská

Třída all inclusiv

...aneb malé "třídní foto", tedy popis toho, co musí český učitel v průměrné třídě zvládnout za dopoledne. Připočtěme k tomu dvě až tři hodiny odpoledne u počítače nad administrativní prací a pár hodin týdně na schůzích.

24.9.2017 v 17:23 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 777 | Diskuse
VIP
Počet článků 749 Celková karma 23.95 Průměrná čtenost 1118

Facebook Blog iDnes

 

Největší ďáblova lež spočívá v tom, jak nalhává lidem. že ... vůbec neexistuje, 

říká autor knihy

 

Nikdy jsem to s holkama neuměl

 

a blogového projektu

 

Kraťasy

kkkkk



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.