Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miluju svého gynekologa :)

4. 02. 2011 6:55:27
Sedím v čekárně a cítím se skoro skvěle, jako v dobré společnosti. Přesto se v této dobré společnosti stejně nějak... ošívám.

Nalevo ode mne blondýna před padesátkou. Zbytečně se pokusila maskovat stárnutí silnou vrstvou mejkapu a nejspíš ví, že si to myslím, a tak se na mne mračí.

Napravo blondýna kolem třiceti. Fakt kus. Jen ten břuch odhadem sedmi měsíční působí silně antikoncepčně. Taky nejspíš ví, co si myslím, a tak se na mne mračí.

Naproti mě sedí hnědovláska a černovláska, evildentně kamarádky. Jsou to tak dvacetiletá ptáčata, každou chvilkou zapípají smíchem. Líbí se mi obě. Musí to vědět, nejspíše také čtou myšlenky. Ale přesto se na mě mračí.

Nechápu. Mně se tu sedí dobře a za chvilku budu na řadě. No, aspoň se těch divně mračivejch pohledů konečně zbavím. Toužebně se mi zrak zatoulá ke dveřím do ordinace, kde je viditelně vyraženo do kovového štítku... Gynekologie – MUDr. Pavla Hálová.

Vykoukne sestra. Taky nějaké nesvá:

„Tak nevím... Boháček nebo ová?“

Když se zvednu, zamrká očními stěrači a našpulí pusinu:

„Dobře, tak ová vypouštím, no to je nářez! Nespletl jste se, mladý muži?“

„Sestři, já nevím, ale zkusím se nad tím zamyslet. Boty mám na sobě stejné. V ruce držím kartičku zdravotní pojišťovny a občanku, nikoliv debetní platební kartu. Poklopec mám zapnutý. Ne, nenacházím na sobě žádný omyl, i když možná by se hodilo mít zde, už v čekárně, poklopec rozepnutý ;) Pustíte mne za paní doktorkou? Když jsem se objednával, mluvil jsem po telefonu přímo s ní.“

Ani nečekám na odpověď a prostě se hrnu dovnitř.

***

Co to ten blb hodlá dělat? Já vím, jsem dostatečně inteligentní, abych si uvědomoval, že stojím u doktora, stěžuji si na neustále nutkání k močení, jsem v předklonu, opřený o lehátko, kalhoty i s trenkami u kolen a pan doktor si nasadil gumové rukavice a ukazovák si promázl vazelínou.

Au, během chvilky lituji, že nejsem čtyřprocentně založen, třeba bych si to užil. Ale třeba taky ne, možná i tak bych měl pocit oběti sexuálního násilí.

„Prostata je silně zvětšená, velikost meruňky skoro. Z toho všechny ty vaše potíže, vypadá to na zánět. Napíšu vám antibiotika, za pár dní bude dobře.“

Napsal mi je pan urolog, napsal. Na příští kontrole po třech týdnech mi bylo docela dobře, ale úplně ono to nebylo. Po dalším týdnu bez antibiotik jsem na tom stejně, jako na začátku.

Další návštěva u stejného urologa znamenala změnu antibiotik. Za tři týdny při kontrole docela dobré, ale opět ne úplně ono. Za týden jsem u něj potřetí. Fakt do mne hodlá zasunout ten drát s vatou na konci kvůli výtěru z močáku??? Jo, povedlo se mu to. Když se jdu po tomhle vyšetření poprvé vyčůrat, svěrač se sevře sám od sebe bolestí a nechce povolit, zmetek! Nová antibiotika. Další tři týdny. A nervy skoro v kýblu. Beru mobil:

„Ahoj, Jarku! Hele, nemáš nějakého známého urologa?“

Tahle věta zní nejen do telefonu, ale hledám i v práci. Vypadá to beznadějně, všichni chodí k tomuhle na polikliniku, kde jsem byl. Profesor. Kapacita.

Hovňajs, saďour je to, tam už nejdu!

„Hele, já...“

„Ty máš známého urologa, Blani?“

„Ne gynekologa. Ale je fakt dobrá, zkus to.“

Jsem dostatečně zoufalý, takže ano, domluvím si, po vysvětlení svých problémů do telefonu, schůzku v ordinaci.

***

U psacího stolu stojí. Fakt, neke. Dlouhonohá zrzka. Sehnutá vyplňuje nějaký dotazník a je to i v těch bílých kalhotách docela hezký pohled. Na pozadí. Čeho? No, ničeho! Čumím jí na zadek ;)

„Tak se položte tamhle na lehátko, rozepněte si kalhoty a shrňte si je tak, abych mohla se sondou na váš podbřišek.“

„Paní doktorko, já jsem...“

„Ano, pacient, co mi usilovně kouká na zadek. Chápu, líbí se vám, přesto vás musím znova požádat, tamhle je to lehátko. A na chvilku se spokojíte s tím, že než to dopíšu, zadek bude mimo váš zorný úhel a do výstřihu mi takhle vleže koukat taky nemůžete!“

Lehám si tedy na záda, na džanách si udělám pohodlí. Po chvilce si sedne si ke mně:

„Teď to trošku zastudí.“ A plácá mi břicho nějakým průhledným svinstvem. Pak bere do ruky ultrazvukovou sondu a pomalu mi s ní přejíždí po břiše. Mlčky kouká do monitoru.

„Bude to chlapeček nebo holčička? Rozhodně to chci vědět!“ navazuji konverzaci.

„Šššt, ticho, nemrskejte s sebou!“

„A kde bije srdíčko?“

Nevydrží a vyprskne smíchy:

„Teda, vy jste exot. Ale dobré, mám, co jsem potřebovala. Utřete se!“ a podá mi do ruky papírový ručník.

„Teď bych ještě potřebovala provést vyšetření prostatického sekretu, pro jistotu."

V duchu vidím zase ten dlouhý drát a čelo se mi orosí:

„Je to nutný? Minule jsem se kvůli tomu nemohl pak celý den vychc... čůrat.“

„Ale fuj, určitě nějaká středověká metoda postaršího akademika, že? U nás, jsou vyšetřovací metody jen a jen příjemné!“ a se šibalským mrknutím oka mi podala bílý kalíšek.

„Potřebuji tak obsahově kávovou lžíčku.“

Civím a nerozumím.

„Kávovou lžičku spermatu.“

Civím a nechci rozumět.

To jako že si to mám udělat? Na toaletě oddělené od čekárny plné ženských jen tenkými dveřmi??? Asi je mi váhavost vidět v očích. MUDra bere do ruky dlouhý drát s vatičkou na konci. Zaúpím, obrátím oči v sloup a zbaběle prchnu přes čekárnu na toaletu.

Když pozoruju výsledný produkt mého snažení, nejsem si jistý množstvím. Najednou nevím, jak velká je skutečně kávová lžíčka. Když se vracím zpět do ordinace, těhule, sedící v čekárně, prohlásí:

„To vám trvalo tak dlouho, trošku načůrat do kelímku?“

„Ani ne, myslel jsem na obdobnou situaci, v jaké jste se ocitla před sedmi měsíci a šlo to jako po másle!“ skloním se k ní a nechám ji nakouknout do kelímku. Reakce? Ředkvička ;)

Gynekoložka obsah kelímku skoro až chladně (jak jinak, její potenciální děti to nejsou, že jo) vylije na sklíčko a zkoumá mikroskopem:

„Dobrý, mrskají se a je jich hodně. Ale zánět tam je. Jenom je to problém druhotný."

Ukazuje mi záznam z ultrazvuku:

„Tady... ten černý mrak, vidíte? To je zárodek, prapůvod, od něho je tady, ano, správně ukazujete, chycená prostata a pak i preceptory v močovém měchýři. Antibiotika byla cílená sem, proto pomohla, ale zánět se vždy vrátil, nevyléčil se zdroj.“

„A kde tenhle zánět tedy vlastně mám?!“

„Jak prosté, ve střevě. Stačilo nechat udělat ultrazvuk a ten váš šaman s drátem by to také věděl.“

„Takže budu zobat antibiotika na střeva?“

„Ale kdeže, budete zobat probiotika a třikrát denně polévkovou lžíci roztoku, který vám namíchají v lékárně. Bude to obyčejný, hodně, hodně slabý dezinfekční roztok, do měsíce to pomůže. A za měsíc...“

„Za měsíc si to k vám zase přijdu udělat na záchod, jasný, pro kontrolu. Dáte mi mobil, kdybych něco urgentně potřeboval řešit?“

***

O měsíc později...

„Wow, byla jsi skvělá, lásko, nádherné to bylo! Wow! Tvé ruce, Tvá ústa tam u mne dole... ale... jak to teď prozkoumáš pod mikroskopem???“ ;)

Autor: Karel Boháček | pátek 4.2.2011 6:55 | karma článku: 28.81 | přečteno: 2949x

Další články blogera

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 2. Jak často si chlapi navzájem poměřují penisy?

Odpověď na tuhle otázku je opět poměrně jednoduchá, i když nutno přiznat, že přímočarost dotazu je zdánlivě zavádějící.

20.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 27.03 | Přečteno: 1986 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 1. Vyspat se s chlapem na prvním rande ... nebo ne?

Netroufám si tvrdit, zda to ženy doopravdy tak často řeší či nikoliv. Nicméně mediálně se zdá, že v rámci hledání vztahu je to často diskutovaný problém.

13.9.2017 v 13:13 | Karma článku: 31.44 | Přečteno: 4275 | Diskuse

Karel Boháček

Za dobrodružstvím ostrova Marathonisi

Proslulý řecký ostrůvek Marathonisi v Jónském moři je známý i pod názvem Želví ostrov. Jednak pro svůj tvar, druhak si tady kolem jeho břehů můžete i užít pozorování vzácných želv karet.

11.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 366 | Diskuse

Karel Boháček

Plavba kolem řeckého ostrova Zakynthos

Zakynthos (anglicky nebo italsky Zante) je ostrov v západní části Řecka. Nachází se v Jónském moři v kraji Jónské ostrovy. Rozloha 410 km2 a délka pobřeží 123 km z něj činí třetí největší ostrov v tomto kraji.

1.9.2017 v 8:25 | Karma článku: 23.50 | Přečteno: 927 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Bůh je Láska a Láska je Bůh

Bůh! Říkali, že trestá. Že nemá slitování. "Boj se, když nečiníš dle Jeho vůle." Děsil mě. Šokoval lačností po krvi nepřátel. Ale byl to správný výklad? Je Bůh skutečně krvechtivý a nemilosrdný?

24.9.2017 v 20:50 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 176 | Diskuse

Štěpánka Semecká

Píseň o byrokracii

Další nedělní večer vám netradičně zpříjemním svým krátkým básnickým zamyšlením o tom, jak je to vlastně v té společnosti úředníků s rovností a svorností.

24.9.2017 v 20:23 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 135 | Diskuse

Libuse Palkova

Blondýnky

Blondýnky jsou častým terčem vtipů a středem pozornosti, ať právem či neprávem. V následujícím seznamu knih, nemůžeme proto vynechat nic z toho, co se traduje o mýtu krásné, povrchní a naivní svůdnice.

24.9.2017 v 20:16 | Karma článku: 7.48 | Přečteno: 309 | Diskuse

Kateřina Horáková

Detoxikace zvenku

Další ze skvělých tianďáckých věcí, které jsem vyzkoušela, jsou detoxikační bylinné náplasti. Při svém zhýralém způsobu života jsem se rozhodla pro očistu...

24.9.2017 v 19:09 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 210 | Diskuse

Martina Studzinská

Třída all inclusiv

...aneb malé "třídní foto", tedy popis toho, co musí český učitel v průměrné třídě zvládnout za dopoledne. Připočtěme k tomu dvě až tři hodiny odpoledne u počítače nad administrativní prací a pár hodin týdně na schůzích.

24.9.2017 v 17:23 | Karma článku: 23.86 | Přečteno: 777 | Diskuse
VIP
Počet článků 749 Celková karma 23.95 Průměrná čtenost 1118

Facebook Blog iDnes

 

Největší ďáblova lež spočívá v tom, jak nalhává lidem. že ... vůbec neexistuje, 

říká autor knihy

 

Nikdy jsem to s holkama neuměl

 

a blogového projektu

 

Kraťasy

kkkkk



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.