Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dialog s... Rusalkou :)

1. 03. 2011 6:30:00
Že rád chodím lesem, abych čas od času vydýchal pekelnou síru, jsem už psal. Že při tom většinou nekopu do mravenišť, sice může být na první pohled pro někoho překvapující informace, nicméně se evildentně zakládá na pravdě.

Jednak vím, co to těm mravenečkům, mravence neplést s brablencema, byť by to bylo sebevíce svádějící, dá za velkou práci, stavbu mraveniště bez projektové přípravy včetně plánu organizace výstavby úspěšně zrealizovat, jednak je pro mne docela problém si pak od těch kyselých mravenčích fleků čistit kopyto ;)

Řev, připomínající nedávno zmiňovaného hejkala v době jeho největší sólové slávy, se postaral o narušení lesního, téměř fujtaxl kostelně velebného, ticha. Díky tomu řevu kukačka, kladoucí vajíčka, dle svého zvyku, do cizího hnízda, s sebou leknutím trhla tak prudce, že vaječný projektil poslala mimo z proutků upletený, prvotně jasnými souřadnicemi vymezený, cíl. Gravitačně naváděná vaječná střela, s přesností ne nepodobnou termickému navádění, neomylně přistála na hlavě plaché laňky. Ta po upuštění několika nečekaných bobků pevné konzistence napnula nožky jako struny a nekoordinovaným startem nabrala čílkem nejbližší borovici. Borovice byla přeci jen stabilněji stavěná a tak tento nečestný souboj, čti nevyhlášený směrem od laně, ustála bez ztráty desítky, kdežto laň se neladně složila mezi kořeny tohoto dřevního taxonu. Jelen, chvátajíce jí na pomoc, nalezl její tělo bez duše, a když viděl na její hlavině zbytky kukaččího vaječného projektilu, majíce tento za vyhřezlou mozkovnu své družky, obořil se svými parohy na za nic nemohoucí borovici. Prohrál také a shodil tak parohy, místo po skončení soubojů podzimní říje, dnes těsně před příchodem jara, což zákonitě bude mít smutný vliv na jeho letošní pohlavní výkonnost :)

Onen prapodivný řev se ozval od jelení studánky, ukryté před lidskými zraky na paloučku obklopeném zdánlivě neproniknutelným houštím. Pro člověka, samozřejmě. Pro nás, jejichž existence je smyslem mnoha vědeckých i nevědeckých dišputací, tohle houští žádný problém nepředstavuje :)

Řev pozvolna přešel v usedavé pobrekávání, doprovázené čas od času bolestivým fňuknutím a popotáhnutím nosními dírkami.

Vstoupil jsem mezi proudy sluneční sprchy, dopadající nezadržitelně na travnatý, s mechem kombinovaný koberec, obklopující studánku. První, co mne vizuálně oslovilo, byl nádherný dívčí zadeček. O druhou větu se postaral vjem, hovořící o viditelném narušení hladké bělostné pokožky tohoto zadečku čímsi zatím neidentifikovatelným, leč nezpochybnitelně s velmi bolestivým účinkem. Třetí odstavec mne zbavil pochybností o na bříšku ležící majitelce vyšpuleného pozadí, a to díky rusé hřívě na hlavě a luznému hlasu:

„Nečum na mě, jako bys nikdy neviděl dámské pozadí, rohatej, a pojď mi pomoct tahat ty štětiny ze zadku! Před chvilkou jsem se pokusila ochladit si ho studenou vodou ze studánky, ale je nějak silně plná dráždivých minerálů, kýho ďasa!“

Vzhledem k tomu, že Rusalku jsem už nějakou dobu neviděl a gradací této situace je, že jsem ještě nikdy neviděl její zcela nahé pozadí (čteme, sex provozuje vždy zásadně v něčem podobném noční košilce, tedy částečné zahalená), neviděl jsem důvod, proč této líbezně pronesené prosbě, nevyhovět.

„Hele, najádo, jak jsi přišla ke štětinám v zadku? Navíc mám pocit, že nabito bylo nejen štětinami, ale i solí... a to ani pro Tebe občas se skoro nehmotným tělem, nemusí být nic příjemného?!“

„Myslivec nemá rád škodnou!“ pronesla lakonicky a sykla nádherné béčkové es, protože jsem jí hned po odpovědi svými přibroušenými drápky vytrhl jednu poměrně hluboko vcítěnou štětinku ;)

„Odkdy myslivci považují Rusalky za škodnou??? Co já vím, tak většina myslivců, když vidí z posedu poletovat Rusalku v noční košilce v blízkosti vodního toku, zaostří dalekohled co nejlépe a ruku vsune do poklopce... nikoliv na spoušť brokovnice, nabité notabene štětinami se solí!“

„Mno,“ protáhla nosově vodní nymfa s rudou hřívou a momentálně, i rudě hořícím a teplo do prostoru i mé dlaně sálajícím zadkem, „Každý myslivec střílí na kmotru zrzku, když vidí, jak má políčeno... na zajíčka!“

Na chvilku jsem se zamyslel... ano správně, nezbytný brablenec v rozkroku, ne, neměl jsem ho protentokrát pod poklopcem dlouho, nechal jsem ho tedy stále na místě jemu blízkém, jen jsem ho pošimral mezi... krovkami ;)

Btw, neplést pro změnu se slovem mravenec! Poznámka autora pro neznalé, výraz brablenec je poprvé zmíněn v blogu Dialog s hejkalem, od té doby jsou občas v mých dalších textech o tomto, pro ženy těžko uchopitelném, tvoru uváděny v život nové a nové, těžko uvěřitelné, poznatky.

Trošku to ve mně hrklo, mezi rohy se dvakrát protočila ozubená kolečka a vše do sebe zapadlo:

„Ty, bajadéro, Ty jsi sváděla mladého fořtovic?“

„Vždyť to povídám, Tvůj fotřík byl asi pracháč, když Ti pořídil tak dlouhé vedení!“

„Nu, pravda, fotřík nebyl bez prostředků, to by se dalo i připustit... hele, ale mladýmu hajnýmu bylo snad teprve sedmnáct ne?“

„Bude mu... příští týden, hihi, chtěla jsem dát dárek... au!“

„Drž... necukej se, už tam vidím jen pár štětin! No... a jak vás odhalil, papínek v zelené kamizolce?“ pro úplnost dodávám, že štětinu měla v zadečku Rusalka už jen jednu, ale tu jsem si šetřil, abych si ten rozkošný pohled mohl o chvilku déle užívat, a pro formu jsem ji tedy jen čas od času do odhaleného pozadí štípl a suploval tak vytahování štětinek ;)

„No, šel do stejného seníku, kde jsem se před mladým začala odhalovat, s novou pošťačkou. Ale nabitou brokovnici, měl, promiň ten výraz, bohužel, s sebou!“

Otřásl jsem se hned dvakrát. Jednou pro ten odporný výraz, používající jiný název pro mého fotříka, podruhé nad tou šílenou skutečností, že Otec a Syn si chtěli náhodou ve stejný okamžik užívat ve stejném seníku. Už jim tam chyběl jenom Duch svatý ;)

S politováním jsem zaháčkoval poslední štětinu a díky předchozímu tréninku jsem ji vytáhnul.

Rusalčinu odměnu za prokázané vyháčkovací služby není nutné nijak dramatizovat, prostá výměna informací za pomoci tekutin ;) Zadek se jí zahojil ještě během děkovného rituálu...

Když jsem se vracel kolem hájovny, můj zrak náhodou zabrousil na rytý štítek nad zvonkem... Queen Ellery, otec a syn...

Autor: Karel Boháček | úterý 1.3.2011 6:30 | karma článku: 14.86 | přečteno: 847x

Další články blogera

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 2. Jak často si chlapi navzájem poměřují penisy?

Odpověď na tuhle otázku je opět poměrně jednoduchá, i když nutno přiznat, že přímočarost dotazu je zdánlivě zavádějící.

20.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 26.92 | Přečteno: 1982 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 1. Vyspat se s chlapem na prvním rande ... nebo ne?

Netroufám si tvrdit, zda to ženy doopravdy tak často řeší či nikoliv. Nicméně mediálně se zdá, že v rámci hledání vztahu je to často diskutovaný problém.

13.9.2017 v 13:13 | Karma článku: 31.37 | Přečteno: 4270 | Diskuse

Karel Boháček

Za dobrodružstvím ostrova Marathonisi

Proslulý řecký ostrůvek Marathonisi v Jónském moři je známý i pod názvem Želví ostrov. Jednak pro svůj tvar, druhak si tady kolem jeho břehů můžete i užít pozorování vzácných želv karet.

11.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 20.97 | Přečteno: 365 | Diskuse

Karel Boháček

Plavba kolem řeckého ostrova Zakynthos

Zakynthos (anglicky nebo italsky Zante) je ostrov v západní části Řecka. Nachází se v Jónském moři v kraji Jónské ostrovy. Rozloha 410 km2 a délka pobřeží 123 km z něj činí třetí největší ostrov v tomto kraji.

1.9.2017 v 8:25 | Karma článku: 23.50 | Přečteno: 927 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 19 | Diskuse

Martin Mařák

Listy z Umwurfu

Umwurf si musíš najít sám, neboť k němu nevede žádná značená cesta, je prostě schovaný někde v hlubinách, či výšinách hor, uprostřed lesů, kde tě nebudou otravovat zástupy turistů a podobně.

23.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 5.33 | Přečteno: 97 | Diskuse

Robert Brinda

Noční můra houbařů.

Kategorizuji houbaře: Takyhoubař - houbař - pan houbař - mykolog. Pan houbař by měl znát aspoň deset hub jedovatých a nejméně dvacet jedlých. Protože to splňuji, považuji se za pana houbaře. Občs mi ale zvědavost nedá a hledám:

23.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 391 | Diskuse

Štěpán Bicera

Liberální Berlín?

V článku MF Dnes "Evropský den D" se píše: "celé své jméno si Tomáš nepřeje zveřejnit... V liberálním a levicově orientovaném Berlíně by přiznání sympatií k AfD, bylo společenskou sebevraždou." Známe to i ze zdejších diskuzí.

23.9.2017 v 13:40 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 506 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak pojmenovat politiky?

Dnes tu máme další kolo naší soutěže o hledání nejpřiléhavějšího pojmenování určitého fenoménu, po atomové elektrárně a sexu přicházejí na řadu naši milí politici. Aby ne, blíží se volby, tak je to téma aktuální

23.9.2017 v 13:30 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 157 | Diskuse
VIP
Počet článků 749 Celková karma 23.93 Průměrná čtenost 1117

Facebook Blog iDnes

 

Největší ďáblova lež spočívá v tom, jak nalhává lidem. že ... vůbec neexistuje, 

říká autor knihy

 

Nikdy jsem to s holkama neuměl

 

a blogového projektu

 

Kraťasy

kkkkk



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.