Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem někde vycítil svou šanci

30. 07. 2014 8:00:00
Jsem typ, který se od mala líbí ženám. Jak to vím? Říkala mi to maminka. A ta má vždy pravdu.

Tedy, už ji nemá, ale vzpomínám na ni i tak v dobrém.

Začalo to v předškolním věku. To se mi hrozně moc líbila Petra. Líbila se mi tak moc, že když mi vypadly horní mléčné řezáky, aby to nepoznala a já se na ni mohl dál vábivě usmívat, nalepil jsem si do mezery mezi zbývající zuby žvýkačku. Ale v šatně školky si toho všimla maminka. Žvýkačku mi z úst vyšťourala do posledního zbytku se slovy:

„Máš krásný úsměv i bez zubů.“ Miloval jsem ji a věřil jsem jí.

A proto když jsem se přátelsky v herně zašklebil na Petru a ta se, kdovíproč, rozplakala, chápal jsem to jako vstřícný signál. Hrábl jsem jí prsty do vlasů, sevřel a přitáhl si ji k sobě a ... vlepil jsem jí pusu, až to mlasklo. Jak se tak zmítala a trhla s sebou více, v pěsti mi zůstal chomáč jejích vlasů a já ... cítil jsem se při tom zvláštně, nezvykle a ... příjemně.

Běžely roky a já občas o své možné úspěšnosti u slabšího pohlaví zapochyboval, protože se mi zdálo, že dívky dávají přednost jiným typům, než jsem já. Těm v tričku a džínách, kdežto já od mala nosil sako a kravatu. Plátěné kalhoty mi na těle přidržovaly šle. Maminka byla velmi šikovná a tak jen málokdo poznal, že oblečení přešívá z toho, co po sobě ve skříni před svým odchodem zanechal můj otec, kterého jsem znal jen z fotografií. A vše mé dotazy na jeho odchod maminka odbývala s úsměvem, že otec šel tam, kam ho táhla přitažlivost.

Ale přesto se i tehdy našly chvíle, kdy jsem si přišel na své. To třeba když jsem během dvaceti minut zvládl své písemné opáčko z matematiky a řešíc v klidu příklady spolužačky po své levici, bloudil jsem kostnatou rukou s okousanými nehty pod její sukní. Kůže na jejích stehnech byla sametově hebká. Oproti mému stehnu mne překvapila absence tvrdých krátkých chlupů, při mytí úspěšně připomínajících pilník.

Vnímal jsem neomylně její vnitřní boj. Pokaždé, když se má ruka blížila k jejímu klínu, tiskla nohy silou k sobě. Já zastavil pohyb propisky nad její písemkou a upřeně se zadíval z okna. Tehdy zase nohy lehce povolila a dovolila mi dotknout se kalhotek. Spokojeně jsem vždy toutéž rukou pročísnul i přes neustálé mytí mastné, k lebce připlácnuté, vlasy a řešení posledních slovních úloh natahoval až k hranici vytyčeného časového limitu. Bavila mne tahle hra neskutečně ...

Na vyšších školách se mým neodmyslitelným přítelem stal alkohol. Vycítil jsem instinktivně jeho přednosti a zvyšoval jsem pomocí něj svou neodolatelnost. Díky němu jsem si užil mnoha do té doby zakázaných dotyků, jen vyvrcholit v omámených tělech nekladoucích sebemenší odpor se mi nedařilo. Mé vzrušení se během kopulačních pohybů někam vytrácelo za vědomím mých obdivovatelek a já k orgasmu musel dospět až sám pomocí dlaně a fantaskních představ.

Jednou do mého pánského pokoje vešla již šedivějící maminka v době, kdy jsem v ruce držel k prasknutí naběhlý penis a vzpomínal na Petru ze školky. Uchopila ho a sklonila se k němu co nejblíže. A já vycítil svou šanci! Vjel jsem jí oběma rukama do vlasů a začal s její hlavou mocně cloumat. Tak bouřlivě jsem ještě nikdy nevyvrcholil a pohled na slzy v jejích očích po ... ve mne vyvolal další nával vzrušení. Ani sám nevím, jak se to stalo, ale najednou ležela pode mnou břichem na parketách a já jí v rytmu naší lásky mlátil hlavou o podlahu. Když jsem skončil, obličej měla na kaši a nedýchala.

02.jpgNa malou chvilku jsem zpanikařil! Bože, kdo mi příště poskytne takovou rozkoš a ukonejší tak pochyby o mně samém?

Zabalil jsem její bezvládné tělo do koberce a odnesl ho do sklepa, do míst, kde zbylo ještě několik hald nespotřebovaného uhlí z doby, kdy jsme ještě netopili plynem.

Přehazoval jsem jednu haldu o kus dál na položený koberec s maminkou, když se náhle mezi uhlím začal objevovat jiný srolovaný koberec a já si vzpomněl, že v rodinném albu, která jsem si často s maminkou procházel, jsem podobný viděl na fotkách z ložnice z dob, kdy s námi byl ještě otec. Takže táta šel, kam ho táhla přitažlivost ... zemská ... blesklo mi hlavou a z jiné haldy začal jsem střídavě přihazovat na oba koberce.

Ale to už je dávno ... strašně dávno. Od té doby čas od času někde bloumám večerní tmou poloprázdnými ulicemi měst a vždy neomylně vycítím ... svou další šanci na lásku...

Autor: Karel Boháček | středa 30.7.2014 8:00 | karma článku: 23.46 | přečteno: 850x

Další články blogera

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 2. Jak často si chlapi navzájem poměřují penisy?

Odpověď na tuhle otázku je opět poměrně jednoduchá, i když nutno přiznat, že přímočarost dotazu je zdánlivě zavádějící.

20.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 26.92 | Přečteno: 1982 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 1. Vyspat se s chlapem na prvním rande ... nebo ne?

Netroufám si tvrdit, zda to ženy doopravdy tak často řeší či nikoliv. Nicméně mediálně se zdá, že v rámci hledání vztahu je to často diskutovaný problém.

13.9.2017 v 13:13 | Karma článku: 31.37 | Přečteno: 4270 | Diskuse

Karel Boháček

Za dobrodružstvím ostrova Marathonisi

Proslulý řecký ostrůvek Marathonisi v Jónském moři je známý i pod názvem Želví ostrov. Jednak pro svůj tvar, druhak si tady kolem jeho břehů můžete i užít pozorování vzácných želv karet.

11.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 20.97 | Přečteno: 365 | Diskuse

Karel Boháček

Plavba kolem řeckého ostrova Zakynthos

Zakynthos (anglicky nebo italsky Zante) je ostrov v západní části Řecka. Nachází se v Jónském moři v kraji Jónské ostrovy. Rozloha 410 km2 a délka pobřeží 123 km z něj činí třetí největší ostrov v tomto kraji.

1.9.2017 v 8:25 | Karma článku: 23.50 | Přečteno: 927 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Martin Mařák

Listy z Umwurfu

Umwurf si musíš najít sám, neboť k němu nevede žádná značená cesta, je prostě schovaný někde v hlubinách, či výšinách hor, uprostřed lesů, kde tě nebudou otravovat zástupy turistů a podobně.

23.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 5.87 | Přečteno: 106 | Diskuse

Robert Brinda

Noční můra houbařů.

Kategorizuji houbaře: Takyhoubař - houbař - pan houbař - mykolog. Pan houbař by měl znát aspoň deset hub jedovatých a nejméně dvacet jedlých. Protože to splňuji, považuji se za pana houbaře. Občs mi ale zvědavost nedá a hledám:

23.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 406 | Diskuse

Štěpán Bicera

Liberální Berlín?

V článku MF Dnes "Evropský den D" se píše: "celé své jméno si Tomáš nepřeje zveřejnit... V liberálním a levicově orientovaném Berlíně by přiznání sympatií k AfD, bylo společenskou sebevraždou." Známe to i ze zdejších diskuzí.

23.9.2017 v 13:40 | Karma článku: 29.01 | Přečteno: 530 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak pojmenovat politiky?

Dnes tu máme další kolo naší soutěže o hledání nejpřiléhavějšího pojmenování určitého fenoménu, po atomové elektrárně a sexu přicházejí na řadu naši milí politici. Aby ne, blíží se volby, tak je to téma aktuální

23.9.2017 v 13:30 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 161 | Diskuse
VIP
Počet článků 749 Celková karma 23.93 Průměrná čtenost 1117

Facebook Blog iDnes

 

Největší ďáblova lež spočívá v tom, jak nalhává lidem. že ... vůbec neexistuje, 

říká autor knihy

 

Nikdy jsem to s holkama neuměl

 

a blogového projektu

 

Kraťasy

kkkkk



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.