Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"Anal natrah, urltwas betcham, dochiel di enve!"

2. 05. 2016 8:00:00
Povídka, která je tichou vzpomínkou na dnes už kultovní film Excalibur z roku 1981 a zkouší artušovskou legendu posunout směrem, který autor rád velmi často využívá.

„Nauč mne to zaklínadlo, má paní!“ Muž, který ta slova pronesl, byl těžko určitelného věku. Mohlo mu být třicet, ale klidně i padesát.

Hustý tmavý plnovous spadající až na hruď stejně jako dlouhé černé vlasy splývající ve vlnách až mezi lopatky ještě nebyly prokvetlé šedinami. Ale hluboké vrásky kolem očí i na čele pod bronzovou čelenkou naznačovaly, že muž kráčí tvrdě životem za svým cílem již nějakou dobu a ten neustálý vnitřní boj mezi přesvědčením a realitou se na něm stihnul podepsat.

Oděn byl pouze do dlouhé šedé splývavé tuniky, přepásané širokým koženým opaskem s masivní sponou ve tvaru triquetry. Asketicky bosý, chodidla ztvrdlá neustálým putováním. V ruce dlouhou mocnou hůl, z jejíhož vrcholu právě do okolního prostoru tryskala hustá bílá neproniknutelná mlha.

„Nebude ti k ničemu, Merline. K vyvolání dračího dechu stačí pouhá Tvá myšlenka a hůl, co jsem Ti věnovala. Dobře víš, že až na několik bezvýznamných omezení s tou holí a neochvějnou myslí dosáhneš ... skoro ...všeho, čeho si zamaneš. Musel sis projít dlouhou cestu sebepoznáním, ale jsi u cíle. Zaklínadla si vymysli svoje, máš li potřebu nějakých veřejných teatrálních gest!“

Na pohled mladá žena, která mu odpovídala, byla oděna stejně prostě, jako Merlin. Opasek zdůrazňoval štíhlost jejího pasu a oku lahodící linii boků, plátno její řízy nebylo dostatečně tuhé, aby zakrylo obliny ňader a tuhost bradavek. Na štíhlých kotnících se ještě leskly kapky ranní rosy. Vlasy barvy zapadajícího slunce se jí neposlušně kroutily po ramenou a tok jednotlivých pramenů spadajících na záda i hruď usměrňovalo pouze několik zlatých sponek.

V očích se mu blesklo nevolí. Mnohokrát se pokoušel ta slova si zapamatovat. Libozvučně plula kolem něj a on měl pocit, že je zná důvěrněji, než kdokoliv jiný. Ale když utichly poslední tóny jejího hlasu, jako by mu přes paměť někdo vyryl hlubokou brázdu a slova zaklínadla v ní zmizela jako semena ječmene zahrnutá životadárnou hlínou.

Podezíral ji, že mu něco podstatného tají. Že se v zaklínadle ukrývá nějaké tajemství, jehož znalost by prospěla smělým plánům, které si v duchu narýsoval ... a které se postupně proměňovaly ve skutečnost. Proto služebníci Paní z jezera ukovali Excalibur. Proto na křídlech dračího dechu spěchá Uther Pendragon za Igrain a zplodí s ní Artuše. Pak povstane Camelot a král Artuš sjednotí britské impérium. Ožení se s někým, koho mu Merlin doporučí ... však on už mu najde nějakou urozenou a cudnou ctnostnou pannu, která bude na Artušovi doslova viset a proplují spolu úskalím lásky a věrnosti. Budou mít spoustu dětí a založí věčný vládcovský klan. Tak nějak si to vše naplánoval, ale čím dál tím víc v něm klíčila myšlenka, že stačí málo a vše se zhatí a on splyne s mlhami Avalonu dříve, než se roztříštěné ostrovní národy spojí v nepřekonatelnou hráz proti všem nepřátelům.

Když se nad tím zamyslel, vlastně nikdy nepochopil zcela, kdo jeho paní doopravdy je. Nikdy mu neřekla své jméno, ani odkud pochází. Nikdy mu nevysvětlila zdroj ohromné magické síly, kterým tajně disponovala a který mu z velké části dovolila také užívat. Za všechno, co uměl, vděčil vlastně jí a přesto ... okolní svět znal především mocného čaroděje Merlina. O jeho společnici nikdo nejevil sebemenší zájem, což by bylo vzhledem k její spanilosti těžko uvěřitelné, kdyby Merlin nevěděl, že se umí opříst závojem zapomenutelnosti stejně jako slova jejího zaklínadla. Zato jejímu zraku neušel žádný pohledný muž, ať už rytíř nebo rolník ... to pak vždy večer zmizela a objevila se až nad ránem a její tělo vonělo potem, milostným bojem i uspokojenou touhou.

Nevěnoval tomu nikdy dříve pozornost, vždyť mu toho tolik darovala. Ale teď, teď se blížil ke svému cíli a o to častěji se ohlížel přes rameno a díval zpět. Jak to, že za ta desetiletí, na rozdíl od něj, vůbec nezestárla?

„Nauč mne to zaklínadlo, má paní!“

Konejšivě se na něj usmála jako na malého chlapce s rozbitým kolenem:

„Copak se děje, Merline? Ta slova ... nejsou nijak důležitá. Ale jestli chceš, naučím tě jiné zaklínadlo. Sama jsem ho psala na zeď před pár lety ... kolik roků zpět to tak může být? Tisíc? Půl druhého tisíce let? Kdo si to má pamatovat?“

Její slova se nesla se zvonivým smíchem kolem jeho hlavy. Merlin zblednul při představě té časové propasti, o které se zmínila, jakoby to byl jen nepodstatný okamžik jejího života. Nevěnovala tomu pozornost a pokračovala laškovně:

„Jak jen to zaklínadlo znělo? Á, už vím ... Mene mene tekel ú-parsín ... Má na rozdíl od toho, které trápí tvou mysl, úžasnou moc, věř mi, Merline! Pouhé jeho napsání spustilo davové šílenství a tok dějin se pádem jedné říše otočil jiným směrem, než původně směřoval!“

Mluvila o dějinných pádech říší jako o nepodstatných detailech, jako o nicotnostech, na kterých jí pranic záleželo. A Merlin se tu právě pokoušel ze všech sil jednu říši stvořit! Začal mít nepříjemné tušení, že i on je jen pouhou figurkou ve hře, která je nad jeho chápání:

„Na svůj věk jsi stále velmi krásná, má paní!“

„Och, tak ty sis přeci jen všimnul, lichotníku?“, ucedila sžíravě. „Přeci tě můj věk nevyvádí z míry, Merline? Ostatně ... co myslíš, kolik mi vlastně tehdy bylo? A kolik je mi dnes tedy? Co pro mne znamená tisícletí? Co pro mne znamená čas? Tolik opravdu podstatných otázek, které jsi měl dlouhá léta před sebou jako na talíři, a tebe stále zajímá jen jedno ... naučit se a rozumět slovům Anal natrah, urltwas betcham, dochiel di enve?“

A zatím co Merlin upadal do větší a větší trudnomyslnosti a pomalu se loučil s představou své říše dobra, a rusovlasá druidka si ho víc a víc ironicky dobírala, plynul kolem nich čas stejně nepostřehnutelně jako dračí dech.

Těžce zraněn umírá chtíčem posedlý král Uther a meč Excalibur v předsmrtné křeči zaráží do skály. Roztříštěnou zemí zmítají nepokoje. Z Artuše vyrůstá sympatický mladý muž a z jeho nevlastní sestry Morgany sympatická zmije, jejíž syn Mordred už nabývá své temné podoby aspoň v jejích představách. Lancelot hledá svou oblíbenou zábavu, hrátky se smrtí ... a Tristan už možná hledá Isoldu.

Percival ještě nezačal hledat Svatý grál. Avalon se objevuje a mizí a tak pořád dokola.

Čas jako dračí dech. Arthur potřebuje meč a tak si sáhne po Excaliburu. Davy šílí očekávajíc změny k lepšímu.

„Anal natrah, urltwas betcham, dochiel di enve!“

Mlhy nad jezerem se trhají jak pavučiny ve větru a lesní cestu dusají kopyta mohutných válečných koní královské družiny.

„Merline, prober se konečně, máme návštěvu!“ Setřepávaje své chmury jako pes blechy ze svého kožichu Merlin vyjde vstříc svému tolik očekávanému králi:

„Buď mi vítán, Artuši, i se svými rytíři od kulatého stolu! Celý svůj život na tebe čekám a dnes jsem se dočkal. Říkají mi Merlin.“

„Merlin? Ten známý čaroděj? A ta panna vedle tebe, kdo je to? Představíš mi ji?“

A než mohl Merlin, udivený tím, že se jeho tajemná společnice neučinila jako obvykle nepostřehnutelnou, cokoliv říct, ozvalo se z jejích rtů:

„Mé jméno bude ti znít cizokrajně, ó můj pane. Ve tvé řeči znělo by jako Lilith. Ty mi však říkej ... Guinevere!“

Usmála se na něj tak, že nepostřehl její svůdné pomrkávání levým okem na někoho dalšího z jezdců.

A pro ostatní neslyšně zněl v Merlinově hlavě její výsměch:

„Jednou a věz, že nebude to trvat dlouho, se ke tvému sluchu donesou tahle slova. Já jsem cesta, i pravda i život. Pak si vzpomeň na to, že já říkám Anal natrah, urltwas betcham, dochiel di enve – Já jsem touha, i vášeň i neukojitelný chtíč!“

Ale to už si ji okouzlený Artuš vysadil před sebe do sedla a vzápětí Merlin docela osiřel ...

Vysvětlivky autor

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mene_tekel

https://cs.wikipedia.org/wiki/Excalibur

https://cs.wikipedia.org/wiki/Merlin

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1l_Artu%C5%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Guinevere

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tristan_a_Isolda

https://en.wikipedia.org/wiki/Percival

https://cs.wikipedia.org/wiki/Morgana_Le_Fay

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lilith

Já jsem cesta, i pravda i život ... slova biblického Ježíše Krista

Anal natrah, urltwas betcham, dochiel di enve... je známé zaklínadlo z kultovního filmu Excalibur z roku 1981 ... pravděpodobně jde jen o shluk vymyšlených hlásek, ale kdo ví? ;)

Autor: Karel Boháček | pondělí 2.5.2016 8:00 | karma článku: 26.26 | přečteno: 1059x

Další články blogera

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 2. Jak často si chlapi navzájem poměřují penisy?

Odpověď na tuhle otázku je opět poměrně jednoduchá, i když nutno přiznat, že přímočarost dotazu je zdánlivě zavádějící.

20.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 27.03 | Přečteno: 1987 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 1. Vyspat se s chlapem na prvním rande ... nebo ne?

Netroufám si tvrdit, zda to ženy doopravdy tak často řeší či nikoliv. Nicméně mediálně se zdá, že v rámci hledání vztahu je to často diskutovaný problém.

13.9.2017 v 13:13 | Karma článku: 31.44 | Přečteno: 4276 | Diskuse

Karel Boháček

Za dobrodružstvím ostrova Marathonisi

Proslulý řecký ostrůvek Marathonisi v Jónském moři je známý i pod názvem Želví ostrov. Jednak pro svůj tvar, druhak si tady kolem jeho břehů můžete i užít pozorování vzácných želv karet.

11.9.2017 v 8:08 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 366 | Diskuse

Karel Boháček

Plavba kolem řeckého ostrova Zakynthos

Zakynthos (anglicky nebo italsky Zante) je ostrov v západní části Řecka. Nachází se v Jónském moři v kraji Jónské ostrovy. Rozloha 410 km2 a délka pobřeží 123 km z něj činí třetí největší ostrov v tomto kraji.

1.9.2017 v 8:25 | Karma článku: 23.50 | Přečteno: 927 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Tichý(Bnj)

Karlštejn po 30 letech

Majestátní hrad Karlštejn pamatuje mnoho, gotickou výstavbu, renesanční dostavbu, rozsáhlou rekonstrukci architekta Josefa Mockera v 19. století.

25.9.2017 v 13:34 | Karma článku: 7.60 | Přečteno: 351 | Diskuse

Mário Oláh

Okultná symbolika - nástroj na uväznenie ľudskej pozornosti v dualite

"Akákoľvek forma spodobnenia poznania je pasca; je to spôsob, ako sa uzavrieť skutočnému poznaniu." - Carlos Castaneda

25.9.2017 v 12:32 | Karma článku: 12.95 | Přečteno: 173 |

Libuse Palkova

Je manželství koncem lásky?

V předchozích dílech naší soutěže jsme už probrali lásku, sex, a teď bychom tedy logicky měli skončit u manželství-čímž rozhodně nechci naznačit, že manželstvím také láska a sex definitivně končí.

25.9.2017 v 12:22 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 504 | Diskuse

Lukáš Moudrý

Proč sem jdou uprchlíci?

Internet je plný nenávisti vůči uprchlíkům. Lidé na ně nadávají, chtějí je zabíjet, píší o tom, co špatného dělají apod. Přijde mi, že mnoho lidí nechápe, co se děje a má velice zcestné představy o světě.

25.9.2017 v 12:20 | Karma článku: 16.61 | Přečteno: 1538 | Diskuse

Helena Vlachová

Nedostižitelnost některých našich spoluobčanů

Můžete mít seberychlejší internet a stejně je pomalý v porovnání s některými našimi spoluobčany. Jak někteří z nás získávají některé informace a šíří je dál, je opravdu obdivuhodné

25.9.2017 v 11:55 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 405 | Diskuse
VIP
Počet článků 749 Celková karma 23.92 Průměrná čtenost 1118

Facebook Blog iDnes

 

Největší ďáblova lež spočívá v tom, jak nalhává lidem. že ... vůbec neexistuje, 

říká autor knihy

 

Nikdy jsem to s holkama neuměl

 

a blogového projektu

 

Kraťasy

kkkkk



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.