Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miluju svou poštovní doručovatelku :)

20. 01. 2011 6:39:52
Na chvilku jsem se... zamyslel...

Zvonek. Jdu otevřít. Kdo má slabost pro ženy v jakékoliv uniformě, je moje krevní skupina. Téhle slečně uniforma poštovní doručovatelky fakt sekne, kocór k pohledání. Přiléhavá modrá košile se sukní je nejvíce sexy v létě, s vůní slunce ve vlasech.

Teď je konec listopadu, vánoce skoro na krku, začnou chodit výsledky mých vesměs poklidných nákupů na Netu.

„Tak odkud je to dnes, slečno?“

„Doporučeně, hm, UK, London.“

„Bezva, občanku?“

„Ale ne, jen podpis, tady.“ voněla ostrým, venku zuřícím, mrazivým větrem.

„Kafe?“

„Jo, horký, dala bych si v klidu říct,“ řekne mnohoslibně, „a kolega v autě mě zabije, až se vrátím! Takže jako vždy, díky, ráda jsem Vás viděla.“

Dívám se zalíbením za siluetou její postavy proti světlu dopoledního dne nakukujícího do chodby přes francouzské okno společné lodžie.

A začínám se těšit na další baliček.

Přestal jsem přemejšlet o kravinách...

Deset hodin dopoledne a poštačka zase nikde! Vezmu klíček od schránky a jak je poslední dobou dobrým zvykem, v přízemí ve své schránce nacházím upozornění, že v době příchodu balíkové služby v místě doručení zásilky nebyl nikdo zastižen, a tak si od 15:00 mohu vyzvednout doporučenou zásilku na Poštovské. Mrcha, mrcha, mrcha, celou dobu jsem doma, hnáta v gypsu, urvaná a znovu sešitá achillovka bolí jako deset čertů a ona se nenamáhá ani zazvonit! Pokoušet se objednat si opakované doručení? Zbytečnost. Zkoušel jsem hodněkrát vždy se stejným výsledkem... lísteček ve schránce, adresát nezastižen.

Je to docela hókna, dostat se za pomoci francouzských holí do šaliny. Ani v tom mrazu není poznat, že při tom brečím. Slzy bolesti mi stačí zmrznout na tváři a lze je svést na mrazivý vítr. Šalina je narvaná v odpoledním čase k prasknutí studenty i lidmi, vracejícími se z práce. Senioři a maminy s dětmi včetně těch v kočárku vyplňují zbytek vzorku mhd populace.

Omotaný okolo tyče v kloubu cestu nějak přežiju. Bojím se pomyslet na cestu zpátky s balíčkem v ruce. Možná, že bych ho mohl nést... driblingem. Hned jak mne to napadne, tlemím se skoro nahlas. Vysloužím si několik pohoršlivých pohledů.

Z Maliňáku po Kobližný mezi davy lidí. Hole podjíždějí, noha bolí. Neměl jsem dobrou náladu a tak nějak intuitivně cítím, že se nálada na poště ještě zhorší. S francouzskými holemi a otékající nohou v sádře se bezva stojí fronta. Nebudu brečet, tady bych to na mráz nemohl svést. Konečně na řadě, dávám úřednici za přepážkou lísteček ze schránky. Cosi zadává pomocí klávesnice do nějaké interní aplikace, pak si vyžádá občanku. Podaří se mi ji vydolovat z kapsy a nerozbít si při tom držku. Překontroluje údaje, dopíše je do počítače, vyjíždí lísteček a vydá se beze slova někam pryč. Vlastně, uvědomuji si, ona vůbec ještě nic neřekla, chuděra, asi hluchoněmá.

Svůj omyl poznávám po deseti minutách, když se odkudsi vrátí a obviní mne pisklavým hlasem:

„Pane, žádný takový balíček tu není!“

ˇAno, jsem vinen.“ pokouším se o milý úsměv. „Uvěřil jsem tvrzení na vašem oficiálním formuláři, který mi nechala ve schránce na památku nějaká vaše kolegyně.“

„Nechte si ty vtipy, jo, já na ně nejsem zvědavá. Mě systém také hlásí, že tu je, ale fyzicky tu prostě není!“

„Já ho fakt ale neodnesl, pamatoval bych si to.“ noha bolí jako sviňa, držím se na uzdě ze všech sil.

Úřednice naproti mne zatáhne okénko a já vidím, jak zuřivě vytáčí něco na pevné lince. Po chvilce začne mluvit, přes sklo to nevypadá na sex po telefonu. Ale že někdo někoho jebe, je zřejmé. Na závěr šlehne se sluchátkem jako s robertkem, kterému umřely monočlánky v nejlepším.

„Musíte si zajít na Nádražní, nějakým omylem Váš balík skončil tam. Další!“

Ó bolesti! Ó smutku! Tvé jméno je Pošta! Na poštu na Nádražní ulici je to bajočko půlkilásku pěšky nebo se vrátit zpět na šalinu a přetrpět jednu zastávku. Volím variantu A. Otok na noze, která zatím není zvyklá být dlouho ve svislé poloze, začne být protivný. Asi budu taky brzo protivný.

Výtah typu pater noster v poštovní budově na Nádražní se ve svém stavu logicky nepokouším použít, vybelhám se do patra pěkně po svých. Fakt už melu z posledního, bolí mne každý krok, potřeboval bych tak hoďku ležet na zádech s oteklou nohou výš než má hlava a trochu otok odkrvit.

Když se po stejných tanečcích jako na první štaci od dámy za sklem v závěru dozvídám, že zde můj balíček není, že se stala nějaká chyba a já si ho mám vyzvednout opět na Poštovské... hroutí se ve mně poslední zbytky výchovy ke slušnosti, Ledově zasyčím:

„Seru vám na vaše chyby! Buď mi mou zásilku do dvaceti minut doručíte sem na hlavní poštu, nebo přísahámbůh, složím se tu v bolestech na zem a předvedu tu takovou estrádu, jak se chováte ke svým zákazníkům, že to zítra ve sdělovacích prostředcích rozmázne kde kdo!“

Podívala se do mých bolavých očí, na mé třesoucí se paže držící zoufale balanc na francouzských holích... a znovu zvedla telefon.

„Posaďte se a chvilku si počkejte.“ řekla vlastně docela mile a věnovala se dalším nešťastníkům ve frontě. Za necelých deset minut jsem balíček pevně svíral v podpaží a vydal se k nejbližšímu tágu.

„Lužánky, za dvě kila, nezapínejte si taxametr a vynesete mne do mezipatra, platí?“

Byl to formát, vzal si kilo, zaculil se a fakt mne po schodech skoro nesl.

Doma se začínám děsit při pomyšlení na další baliček.

Na chvilku jsem se zamyslel...

Zvonek. Jdu otevřít. Kdo má slabost pro ženy v jakékoliv uniformě, je moje krevní skupina. Téhle slečně uniforma poštovní doručovatelky fakt sekne, kocór k pohledání. Přiléhavá modrá košile se sukní je nejvíce sexy v létě, s vůní slunce ve vlasech.

Je skoro večer, ona není ve službě:

„Dala bych si říct... po kávě.“

No není k pomilování? :)

Autor: Karel Boháček | čtvrtek 20.1.2011 6:39 | karma článku: 26.60 | přečteno: 2374x

Další články blogera

Karel Boháček

Jaký sexuální fetiš je pro chlapa neodolatelný? Aneb Názory muže za zenitem 9. část

V předposlední části desetidílné minisérie uděláme něco, co jsme zatím zdánlivě nezkusili ani náznakem.

19.11.2017 v 9:03 | Karma článku: 21.18 | Přečteno: 871 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 8. Jak se chlapi „staví“ k sexuálním pomůckám partnerek?

Erotické eshopy jsou plné různého pestrobarevného zboží. Mnoho těch barev je určeno pro ženy nebo ženám.

7.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 22.74 | Přečteno: 962 | Diskuse

Karel Boháček

Podzim rozhazuje dukáty na Kvapilovo jezírkách

A rozhazuje je plnými hrstmi bohatý ve svém zlatě, majestátnosti i nepolitické příslušnosti. Vládne pravidelně a bez voleb.

1.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 18.28 | Přečteno: 457 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 7. Kdy mají chlapi nejraději sex?

Zdánlivě banální otázka v sobě opět obsahuje mnou oblíbenou mnohovrstevnatost, tedy odpovědět se dá mnoha způsoby.

24.10.2017 v 8:08 | Karma článku: 24.65 | Přečteno: 919 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 590 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 557 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 19.61 | Přečteno: 327 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 28.72 | Přečteno: 833 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 22.61 | Přečteno: 739 | Diskuse
VIP
Počet článků 758 Celková karma 24.60 Průměrná čtenost 1124

Facebook Blog iDnes

 

Největší ďáblova lež spočívá v tom, jak nalhává lidem. že ... vůbec neexistuje, 

říká autor knihy

 

Nikdy jsem to s holkama neuměl

 

a blogového projektu

 

Kraťasy

kkkkk



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.