Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miluju svého admina :)

24. 01. 2011 7:34:43
Admin. Cenzor. Svoboda slova. Cenzura. Kodex. Spousta silných a často zde na blogu opakovaných slov.

„Lejdy? Seš to ty?“

„A čí číslo si vytočil?“

„No, tvoje...“

„Pak jsem to já. Wo co go?“

„Tě neznám asi, tak jak jinak se mám přesvědčit?“

„Dobře, tak tedy... nejsem to já... pomohlo ti to?“

„Seš vůl, ahá, no, tak jó, máš pravdu, ptám se na pikaču! Hele, Rem to nebere, Dev taky ne, pojďte udělat někdo pořádek sklo, copak všichni fakt chrníte?“

*** byla doba, kdy hovor podobného typu byl na denním pořádku. Bohužel, i nočním. V té době teď je naštěstí den, já jsem ve své stabilní práci, má ikonka admina soukromého, v jednu dobu docela profláklého chatu, je v režimu spánku (chrním). Každému tedy říká, že ano, jsem na kompu, jsem nalogován, ale nejsem aktivní a to ani v šeptu (pro neznalé... v hovoru adresném jen určitému nickname – přezdívce, který na skle – monitoru vidí jen ti dva, kteří si spolu adresně vyměňují písmenka – psanou formou spolu mluví, diskutují, flirtují).

Stav této ikonky je jedna z mnoha věcí, kterou nemohu na chatu ovlivnit. Úmyslně, aby každý věděl, zda admin je nebo není aktivně přítomen. Ale stejně mi to málokdo věří. Dost nicků si myslí, že můžu všechno.

Rozsah mě daných pravomocí admina? Mazat konkrétní příspěvek. Nikoliv ten šeptaný. Tam mohu přidělit pravomoc na chvíli danému nicku a on ho vyhledá v historii a smázne ho sám. Vstoupit přes generální rozhraní do jakéhokoliv účtu a pomoct s nastavením. Heslo neznám. Zablokovat účet na omezenou dobu. Zablokovat navždy. Zablokovat přístup pomocí IP adresy na určitou dobu. Po určitém stupni kroků zablokovat IP adresu na neomezeně dlouhou dobu. Každý krok, který udělám, může změnit... majitel chatu.

Proč někdo vůbec považoval za nutné pořídit si hlídací psy? Adminy? No prostě proto, že chat... je jeho byznys. A tím nemyslím nutně činnost, kterou si vydělává, ale prostě činnost ve smyslu přivlastnění si. Je to jeho prostor, který propůjčuje dalším za určitých podmínek a chce, aby se ty podmínky, dodržovaly. Že jsou podmínky špatné? Směšné. I kdyby, nikdo nikoho nenutí v těch podmínkách koexistovat. Jděte jinam. Za lepším.

A proto, budou vždy slova, za která bude následovat trest. Jaká slova? Vás zajímá seznam slov? Zbytečná hloupost, protože každé slovo v kontextu může být vulgarismem a urážkou. Kdo posoudí, že slovo je urážkou? Adresát urážky a admin. Že je to neobjektivní? Jistě, jako vše, co rozhoduje člověk. Celý život je souhrnem subjektivních rozhodnutí v objektivně vytvořeném prostředí subjektivně člověkem přizpůsobovaném, tak proč by chat měl být výjimkou? Že chcete prostor bez zakázaných slov? S možností urážet kdykoliv jakkoliv kohokoliv? Nikdo Vám nebrání. Založte si svůj takový prostor na svých serverech, plaťte si jeho provoz a zvěte tam ostatní, kteří po takovém prostoru touží. A užívejte si omezení daného jen zákonem. Tady jste na návštěvě soukromého chatu, možná ve veřejném prostoru, ale přeci jen v soukromém sektoru. Můj dům, můj hrad. Ten omezuje zákon, zbytek omezení je rozhodnutí majitele, může vše, co mu zákon nezakáže. Máte pocit, že dělá něco nezákonného? Existují standardy řešení, použijte je.

Při každé registraci na chat (vstupu na cizí pozemek) stvrzujete přečtení si pravidel a souhlas s nimi. Nelíbí se Vám podmínky? Vyjednejte si jiné nebo sem nevstupujte. Nebo vstupte, reptejte, plačte, stěžujte si a nadávejte... ale probůh, jste malé děti, že potřebujte neustále poukazovat na to, co právě děláte a chtít nějakou stádní podporu?

Tohle jsem říkal jako admin čas od času rozhořčeným uživatelům. Moje telefonní číslo bylo vesele veřejné. Anonymní SMSky často neveselé.

A takhle vidím i zdejší blog. Jako neadmin a uživatel. Byť má blog ještě další svá specifika, pro mne je... chatem. Zábavou i zdrojem informací. Se svými pravidly, která jsem znal při vstupu jako diskutér i jako bloger.

Jako diskutér jsem se občas dostal do hledáčku zásahu admina. No a? Někdy jsem se stížností uspěl, jindy ne. No a? Někdy to bylo za slovo považované za vulgární, jindy za běžný černý humor. No a? Reklamace, výhra bo prohra, svět se točí dál. Že jinému to samé prošlo? No a?

Mám se kvůli tomu ohánět silnými texty, jako porušování svobody slova? Pro mne osobně, s m ě š n é :)

Rozsudek admina není ani trest smrti ani doživotí.

Jako bloger mám hodně omezené možnosti moderování diskuse pod svým blogem. Ale mám možnost tuto formu diskuse nepovolit. Dokud tu možnost mám, budu ji využívat v momentě, kdy uznám za vhodné tak, jak mi majitel prostoru, který mi ho zadax propůjčil, povolí svými pravidly. Bez ohledu na cokoliv. Jinou možnost kontaktu na mne ponechám, protože mne zajímá názor na to, co napíšu. I negativní. A odpovědět považuji za výraz slušnosti.

Můj úhel pohledu.

*** dívám se na sklo chatu. Ten, co mi volal, si stěžuje na klasickou tapetu (celé využitelné pole pro hovor je neustále plněno z clipboardu stejným shlukem písmen a znaků, někdy tvořících i slovo nebo větu nebo rozsáhlejší text) ze slova, jehož piktogram se ve zdejších zemích znázorňuje pomocí kosočtverce a dalších přídavných propriet. Všem v dané místnosti znemožňuje komunikovat bez neustálého zpětného dorolování textu. Tapetu označím a smáznu.

Šeptám klidně výstrahu autorovi. Nereaguji na osobní útok značně expresivní. Další tapeta. Další výmaz a další výstraha. Tapeta. Třikrát a dost je pravidlo. Prohlédnu si IP adresu a blokuju daný účet na 24 hodin. Vidím, jak si ze stejné IP adresy vytváří další účet. Vyčkávám. Nechám ho nalogovat. Na skle se chová slušně. Mé do šeptu hodí nadávku, mírnější než minule, ale chce komunikovat. OK, odpovídám mu. Slibuji účet přístupný zítra v tuhle dobu a pro výstrahu mu načrtnu další možný postup. Neodpoví. Chvilku něco řeší na skle a pak se odhlásí. Moje ikonka během deseti minut spinká.

Když se přihlásím příští večer, ve vzkazu mám omluvu. Od prudícího nickname. Rozešla se v ten den s přítelem a svět byl na „sto dukátů s kosočtvercem!“ Trocha bublinek v láhvi a snaha upustit páru. Dnes je svět sice stejný, ale bublinky z hlavy i krve vysublimovaly a páru upouští jinak.

Za týden spolu jdeme na večeři.

Ráno se probudím v posteli už sám. V kuchyni je horká voda ve varné konvici, hrneček na stole s dávkou instant kávy a cukru. Mechanicky si kávu v hrnku zaliju horkou vodou, po pár hltech se probouzím úplně a jdu do koupelny se opláchnout.

Tam si čtu nápis psaný rtěnkou: „Miluju Tě celým svým srdcem, lásko!“

... a já Tebe...

Autor: Karel Boháček | pondělí 24.1.2011 7:34 | karma článku: 15.78 | přečteno: 1205x

Další články blogera

Karel Boháček

Jaký sexuální fetiš je pro chlapa neodolatelný? Aneb Názory muže za zenitem 9. část

V předposlední části desetidílné minisérie uděláme něco, co jsme zatím zdánlivě nezkusili ani náznakem.

19.11.2017 v 9:03 | Karma článku: 21.37 | Přečteno: 891 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 8. Jak se chlapi „staví“ k sexuálním pomůckám partnerek?

Erotické eshopy jsou plné různého pestrobarevného zboží. Mnoho těch barev je určeno pro ženy nebo ženám.

7.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 965 | Diskuse

Karel Boháček

Podzim rozhazuje dukáty na Kvapilovo jezírkách

A rozhazuje je plnými hrstmi bohatý ve svém zlatě, majestátnosti i nepolitické příslušnosti. Vládne pravidelně a bez voleb.

1.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 18.28 | Přečteno: 459 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 7. Kdy mají chlapi nejraději sex?

Zdánlivě banální otázka v sobě opět obsahuje mnou oblíbenou mnohovrstevnatost, tedy odpovědět se dá mnoha způsoby.

24.10.2017 v 8:08 | Karma článku: 24.65 | Přečteno: 922 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Faltýn

Dřěvo sě šišou odievá

Což není nic jiného než parafráze názvu známé české středověké lyrické básně. Nuže, na jaře listí - na podzim šišky. Ale lyriku ode mne nečekejte, spíše pár fotografií a úvah.

23.11.2017 v 18:00 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 161 | Diskuse

Klára Tůmová

Nechoď pryč!

"Miláčku, poď domů, já fakt musim jít!" Koukám na hodinky, což v zimní výbavě není jen tak, a přemýšlím, zda má ještě cenu stresovat se tímhle autobusem, když za chvilku jede další...

23.11.2017 v 17:01 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 244 | Diskuse

David Vlk

Pane, vy jste čuňas, aneb rána jsou již chladná a vánoce za rohem.

V kapse mi šustí pytlík na psí hovínka a já čekám. Včera jsem zrovna četl, jak je takový hovínko pro horolezce na Nanga Parbatu vítaným zdrojem životodárného tepla.

23.11.2017 v 14:36 | Karma článku: 30.73 | Přečteno: 1043 | Diskuse

Petr Omelka

Gitans - cikáni po francouzsku

"Svoboda je poznaná nutnost," prohlásil kdysi jeden vousatý chlapík. Měl pravdu. Cikáni to ale věděli od nepaměti.

23.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 1083 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Dobrá fotka je ulovením vzácného momentu, co neumře časem (obhajoba vítězného snímku)

Stejně jako to říkáme o dobré reportáži, co vytáhne věc v čase aktuálním na světlo boží, ale dobrá, čtivá a platná obsahem a poselstvím je i za sto let. Jako se zdaří stejné malíři, jako Michelangelův David má v očích odhodlání

23.11.2017 v 13:17 | Karma článku: 14.83 | Přečteno: 517 | Diskuse
VIP
Počet článků 758 Celková karma 24.00 Průměrná čtenost 1124

Facebook Blog iDnes

 

Největší ďáblova lež spočívá v tom, jak nalhává lidem. že ... vůbec neexistuje, 

říká autor knihy

 

Nikdy jsem to s holkama neuměl

 

a blogového projektu

 

Kraťasy

kkkkk



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.