Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

A podlaha se zachvěla ...

8. 10. 2015 8:00:00
Měl na sobě černou bavlněnou košili s rozhalenkou, díky které bylo možno zahlédnout mužnou hruď se stříbrnou ozdobou, zavěšenou na koženém řemínku uvázaném kolem krku.

Pohodlné široké kalhoty barvy temně rudé, stažené koženým opaskem, končily ve vysokých černých botách.

Statný, urostlý, s větrem ošlehanou strništěm zarostlou tváří, seděl v pohodlném křesle u malého stolku a cosi studoval v mapách.

Zabraný do svého světa první zaklepání na dveře přeslechl. Ostatně, znělo tiše a nesměle. Až to druhé ho donutilo otočit hlavu a posléze se zvednout a otevřít.

Za dveřmi nestál nikdo. Zmateně udělal několik kroků ven ze dveří až k dřevěnému schodišti. Až na několik čerstvých kapek vody nikde živáčka. A voda? Přeci nic překvapujícího. Stejně jako tiché vrzání všudypřítomného dřeva nejen na schodišti.

Vešel zamyšleně zpět a rázně za sebou přirazil dveře. Až pak jeho zrak padl na křeslo. Pokud ho snad překvapila postava v něm sedící, rozhodně to nedal na sobě znát.

Měla dlouhé rozpuštěné vlnité vlasy barvy rzi na kotvě. Oblečená, pokud se se vůbec o oblečení dalo mluvit, byla do mnoha světlých vzdušných závojů, volně splývajících na jejích údech i obtočených kolem jejího trupu. Kolem drobných bosých nožek na podlaze vysychaly průzračné vodní kapky smutné z toho, že musely opustit její hladkou kůži.

Když se jí podíval do očí barvy vodních řas, po zádech mu přeběhl mráz i spalující oheň zároveň. Bylo to oči hlubší než všechny tůně, které kdy viděl. Plné vlhkých příslibů neurčitých slastí i nebezpečí zároveň.

Pomalu před křeslem poklekl a nadechl se k otázce. Byla rychlejší než on. Natáhla ruku a ukazováčkem mu symbolicky zamkla rty, skoro neznatelně při tom vrtíc hlavou.

A podlaha se pod nimi zachvěla ...

Zkusmo ten prst políbil. Usmála se na něj. Vsál ho něžně do úst a jazykem zavadil o dlouhý nehet. Ucítil chuť své krve.

Nechala ho dál opatrně sát měkkou kůži bříška posledního článku a druhou rukou ho uchopila něžně pod bradou. Zvedla se z křesla a i jeho přinutila vstát. Pomalým krokem následoval tlak ručky a couval ke stěně. Rozkročený, opřený zády o vodotěsná prkna čekal, co bude dál ...

Vláčně a líně se jako had zavlnila a nechala z paže do dlaně klouzat jeden závoj. Poslední cípy té mlhoviny odhalily pevný prs se vzdorovitě vztyčeným hrotem. Narůžovělý dvorec kolem něj vytvářel harmonický symbol kruhu. Mimoděk pootevřel ústa a polknul a ona s rozpustilým smíchem od slin lesklým ukazováčkem polaskala odhalenou bradavku.

Natáhl ruku, aby se jí dotknul. Netušenou silou ho za ni uchopila a přirazila jí ke stěně. Několika zkušenými okem sotva postřehnutelnými pohyby jí pomocí šátku připoutala ke kovovému stojanu s hořící loučí.

Zkusil cuknout paží, ale jeho věznitelka své řemeslo zvládala dokonale. Když z ní sklouznul druhý šátek a odhalil tak druhý prs, bouře v kalhotách se nedala přehlédnout. Mohutná vlna mu je v klíně nadzvedla, a když se o ni otřela bokem poutajíc jeho druhé zápěstí ke stojanu na opačné straně jeho hlavy, i přes sevřené rty mu uniklo chtivé zasténání.

Prudkým pohybem mu roztrhla košili až k opasku a její nehty zanechaly na hrudi rudé naběhlé šrámy jak šlehy od biče. Stejně tak i pálily, ale její polibek a měkkost ňader opřených o jeho nahou kůži vše přehlušily.

A podlaha se pod nimi opět zachvěla ...

Když ho přestala líbat a chtěla se odtrhnout, zoufale na chvilku ještě jazykem vnikl do jejích úst. Opouštěl ho rozum, když jeho jazyk zlehka sála a nechala po něm klouzat rty, jako by to bylo něco jiného, vzedmutě tvrdšího.

Bolestivé kousnutí v závěru už vlastně podvědomě očekával. Ústa se mu po něm naplnila slinami. Znova mezi jeho rty vsunula ukazováček a škádlivě se mu dívala do očí. Pak její dlaň zmizela mezi stehny v závojích a jen krouživý pohyb prozrazoval, co právě dělá. Napnul svaly na obou rukách v zuřivé snaze ji obejmout a po chvilce vypětí zase rezignoval. Po čele mu stékal pot, když se mu její bradavky opět zabodly do hrudi a ona, neustávajíc ve svém dráždění, začala dýchat přerývaně a chvilkami tiše sténat.

Po krátké chvilce vykřikla a na několik vteřin se celé její o něj opřené tělo třáslo v orgastické extázi a on myslel, že zešílí chtíčem.

V očích nepřítomný výraz strhala ze sebe zbylé závoje. Její krása byla tou z nejpřitažlivějších, jakou kdy poznal. Boky, stehna, lýtka, to vše hrálo dokonale harmonickými liniemi, které se potkávaly přesně a pouze tam, kde si to kdy vysnil. Světlé chmýří v jejím klíně se mezi stehny vlhce lesklo a vůně předpokládané studánky mu v mozku vyrývala nesmazatelné stopy závislosti.

I když měla neskutečně obratné prsty, jemu připadala jako celá věčnost doba, po kterou z kalhot vysvobozovala jeho bolavě ztopořené mužství. Shrnutá napnutá předkožka a malá kapka touhy na špičce žaludu, to vše otevřeně prozrazovalo, že je jen několik okamžiků před explozí.

Celá se k němu přivinula a kolenem podél jeho boku se opřela o stěnu. Ani nevěděl jak, a náhle na penisu ucítil horké mokro těsného sevření.

A podlaha se pod nimi opět chvěje...a s mohutným praskáním skrze ni projíždí ostré špičaté výhonky skály. Zároveň s nimi dovnitř s omračujícím hukotem proniká kalná studená říční voda.

Ten zvuk má takovou sílu, že přes něj slyší jen útržky zoufalého křiku svých mužů někde nahoře na palubě i jinde v podpalubí.

A její boky se vlní stejně jako ledová voda, kterou má už někde u kolen. V jejím lůnu se díky těm vlnám tře o stěny svého vězení podstatná část jeho penisu se žaludem a tělem mu vystřeluje rozkoš z místa spojení do všech stran.

Každou chvilku si myslí, že další skluz už neudýchá a tlak v bedrech bíle protrhne nadrženou hráz. A pokaždé zjistí, že se mýlil, že hráz vydrží ten zvyšující se tlak a jen celé jeho tělo posune někam do větších výšek. Anebo hloubek, protože na hrudi už necítí jen její prsy, ale i tlak vody.

Řev jeho mužů už dávno utichl, ale on by to stejně nevnímal. Na tenhle boj je už dávno sám. Ví, že by měl mít volné ruce. Ví, že by měl zapomenout na vášeň a vyběhnout ze své kajuty a zkusit odolat víru pohlcujícímu jeho loď. Ví vlastně všechno podstatné a přesto představa, že si tu rozkoš neprožije až do sopečného závěru, má větší sílu než pud sebezáchovy.

Dusí ho její náhlý chtivý polibek nebo voda? Celé jeho tělo chvěje se chladem nebo orgastickou křečí, při které se uvolňuje jeho dlouho střádané napětí pomocí výronu bílé lávy?

Z jeho těla pomalu unikajícím vědomím jen probleskne zoufalá poslední myšlenka. Líbezná Loreley, buď se mnou věčně a vlny ať se ti dál klaní!

Autor: Karel Boháček | čtvrtek 8.10.2015 8:00 | karma článku: 24.48 | přečteno: 671x

Další články blogera

Karel Boháček

Jaký sexuální fetiš je pro chlapa neodolatelný? Aneb Názory muže za zenitem 9. část

V předposlední části desetidílné minisérie uděláme něco, co jsme zatím zdánlivě nezkusili ani náznakem.

19.11.2017 v 9:03 | Karma článku: 21.18 | Přečteno: 871 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 8. Jak se chlapi „staví“ k sexuálním pomůckám partnerek?

Erotické eshopy jsou plné různého pestrobarevného zboží. Mnoho těch barev je určeno pro ženy nebo ženám.

7.11.2017 v 8:08 | Karma článku: 22.74 | Přečteno: 962 | Diskuse

Karel Boháček

Podzim rozhazuje dukáty na Kvapilovo jezírkách

A rozhazuje je plnými hrstmi bohatý ve svém zlatě, majestátnosti i nepolitické příslušnosti. Vládne pravidelně a bez voleb.

1.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 18.28 | Přečteno: 457 | Diskuse

Karel Boháček

Názory muže za zenitem – 7. Kdy mají chlapi nejraději sex?

Zdánlivě banální otázka v sobě opět obsahuje mnou oblíbenou mnohovrstevnatost, tedy odpovědět se dá mnoha způsoby.

24.10.2017 v 8:08 | Karma článku: 24.65 | Přečteno: 919 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radomír Stárek

Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv

Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků - obcím i občanům.

20.11.2017 v 19:28 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 590 | Diskuse

Karel Trčálek

A kdy se ultrakatolíci omluví prof. Halíkovi?

Vážený bloger pan Kavka se ptá, kdy se prof. Halík omluví kardinálu Dukovi. Ale když po nějaké osobě chceme omluvu, mohli bychom se jí taky omluvit za to, co jsme na ni nakydali, a nenakydali jsme toho na ni zrovna málo, že

20.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 557 | Diskuse

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 19.61 | Přečteno: 327 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 28.72 | Přečteno: 833 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 22.61 | Přečteno: 739 | Diskuse
VIP
Počet článků 758 Celková karma 24.60 Průměrná čtenost 1124

Facebook Blog iDnes

 

Největší ďáblova lež spočívá v tom, jak nalhává lidem. že ... vůbec neexistuje, 

říká autor knihy

 

Nikdy jsem to s holkama neuměl

 

a blogového projektu

 

Kraťasy

kkkkk



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.